DUHOVÁ CESTA - NAŠE KURZY PODLE VĚKU DÍTĚTE
4 - 6 měsíců
Ve věku 4 měsíců jste již s miminkem vyladěné a vnímáte, že může potřebovat něco víc, než mu můžete nabídnout z domácích zdrojů.
V této době nejčastěji i vy začnete cítit potřebu stýkat se s maminkami, které jsou na tom podobně. U nás máte jistotu, že se potkáte maximálně se 3 ve skupině. Díky tomu máte zajištěn téměř individuální přístup pro sebe i své dítě.
Celá skupina začne vytvářet spoustu zajímavých interakcí. Některé dítě je pohyblivější než druhé, a to je přirozenou výzvou pro ostatní. Jiné už teď začne projevovat soustředěnost a pozoruje fascinovaně naše flash karty. Další jde do sociálních vztahů nebo se naopak může rozkoukávat velmi opatrně.
Během semestru vaše mimi spolu s vámi vyzkouší různé nástroje pro rozvoj celého těla. Je ve věku, kdy se učí převracet ze zad na bříško a zpět, rozvíjí dovednosti rukou (od zkoumání přes natahování se po věcech a uchopování celou rukou, bouchání, tleskání, přendávání z ruky do ruky, ukazování atd.), objevuje své nohy.
Naučíte se naše masáže, budeme pracovat na šikmé ploše, válci nebo gymnastickém balónu. Najdete způsob, jak harmonicky rozvíjet obě strany těla dítěte, ruce i nohy. Budeme pracovat s pomůckami, které podporují dovednosti rukou.
7-9 měsíců
Půlroční dítě se může začít nudit. Už není miminko a chce svou porci akce. Podnětů, které jsou běžně dostupné i kreativní mamince, ubývá 🙂. Dítě potřebuje vidět ostatní vrstevníky. I silný introvert potřebuje podněty pro rozvoj své osobnosti.
Děti chtějí nezadržitelně vpřed. Někdy jim v tom může bránit i náš strach. Někdy jsou rodiče aktivní až moc a dítěti pomohou k dovednostem, které nejsou v rytmu a v souladu s jeho přirozeností. Rodiče často cítí potřebu dozvědět se více a najít způsoby, jak z dítka dostat to, co je v něm ukryté.
Okamžikem, kdy si dítě SAMO poprvé sedne, se mu změní úhel pohledu a tím i celý svět. K dovednosti sezení potřebuje předchozí „pády“, znalost vlastního těla a co s ním.
Půlroční dítě se potřebuje dostat z bodu A do bodu B. Pracujeme s balóny a balónky, na šikmé ploše … Vaše role je se jejich krkolomných pokusů neobávat, jen je správně navigovat.
V tomto období je na dítěti vidět, jak moc ho vše okolo něho začalo zajímat. Jeho ruce začínají lépe sloužit. Už umí uchopit věc do ruky a podržet si ji prsty. Všechny okouzlí, jak si poradí s malým knoflíkem nebo párátkem a vloží je tam, kam patří.
Jemnou motoriku procvičujeme pomocí originálních Montessori pomůcek i pomůcek naší výroby. Děti zapojují pravou i levou ruku i nohy.
V malém kolektivu 4 dětí vznikají už intenzivnější interakce, děti trénují fyzický kontakt s vrstevníky, poznávají, co se komu líbí a co už ne.
10-14 měsíců
Dítě už je na světě vnějším tak dlouho, jako bylo uvnitř maminky. Některé děti jsou již natolik zralé, že začínají chodit. Je to doba, která dítě nutí postavit se a …. zatím ještě s jistotou vrátit svůj zadeček zpět na zem.
Před prvním rokem je z dítěte cítit veliké odhodlání začít používat nohy. Pokud ho pozorujete a dáte mu dost impulzů, tak je to jako zázrak. Den, kdy se postaví a udělá své první kroky, se nesmazatelně zapíše do srdcí všech rodičů.
Skoro roční dítě začne projevovat touhu se domluvit. Naznačuje nám, co potřebuje posunky, vydává různé zvuky a objeví se i první slavná slova 🙂.
Ve studiu máme prostředky, jak vaše dítě i vás „postavit na nohy“.
Všechny děti jsou fascinovány, když objeví dolní část svého těla. V jejich očích je vidět, jakou radost mají, když se jim podaří chytit balónek chodidly nebo lýtky. Pro nás tak jednoduchý pohyb je pro ně kouzlo, kterého se nemohou nabažit. Najednou do všeho chtějí kopat, vše chtějí chytat a držet nohama. Lekce zaměřené na práci nohou se stávají nejoblíbenějšími.
Používáme originální montessori pomůcky i pomůcky naší výroby pro trénování jemné práce rukou. Lektorka dítěti dává impulzy a vy můžete v zrcadle ze jejími zády sledovat přímý přenos okamžiků, kdy si v mozku dítěte dělá cestu nový neuronový spoj. Budete přítomni velkému zaujetí, které lze snadno přehlédnout v běžném životě.
Děti spolu s vámi si užívají sestavy modulů i speciální balanční pomůcky pro rozvoj rovnováhy.
Děti v lekci už se znají, těší se na sebe a vzájemně se inspirují. Pokračují v interakcích, učí se spolupráci nejen s mámou a lektorkou, ale i mezi sebou, trénují fyzický kontakt. Ne náhodou se obvykle setkávají děti s různým temperamentem.
15-19 měsíců
Chodit a chodit, běhat a lézt nahoru, dolů. Tento věk je o nervy nás rodičů. Pokud jsme se do této doby zrovna moc o dítě nebáli, tak teď to „kousne“ každého. Jsou jak neřízená střela a není možné se s nimi domluvit. Dohody nefungují, čas ještě neuzrál.
Vtip je v tom, že bychom měli být tam, kam dítě začne utíkat. Nemělo by běžet od nás, ale k nám. Ano, tento level naší vysoké mateřské je o kouzlu přemisťování se myšlenkou. Hledáme bezpečná, ohraničená hřiště, louky a lesy.
Jejich slovní zásoba se rozšiřuje. Sice ještě neví vždy, co to opakují, a nás to někdy těší a někdy jsme rádi, že jim ještě není zcela rozumět.
Jak zaměstnat dítě a jak se zbavit strachu? Přece tím, že mu umožníte trénovat – dovednosti, rovnováhu, obratnost a budete mu nápomocni svým příkladem. Čím bude dítě dovednější, tím vy budete klidnější a jistější kam ho „vypustit“. Náš prostor nabízí vše potřebné – balanční most, žebřiny, šikmé pluchy, schody – vše měkké a obložené žíněnkami.
Každé setkání začíná a končí flash kartami. Oceníte všechny zvuky a pojmenovávání, která se dítě na lekcích učí. Začne viset na rtech lektorce a špulit rty podle ní. I tento proces máte možnost sledovat v zrcadle za zády lektorky. Navíc se zapojíte do všech zvukových variací, čímž se dítě cítí bezpečné a podpoří ho to v jeho snaze samo se domlouvat, komunikovat.
Dovednost rukou dítěte už umožňuje sáhnout i po složitějších pomůckách jemné motoriky – začínáme s navlékáním, kleštičkami, gumičkami, tříděním závaží. Děti se učí spolupracovat mezi sebou – podat si pomůcku, vrátit pomůcku nebo počkat, až na ně přijde řada. Radí si, co kam patří anebo krotí svoji touhu dokončit aktivitu za kamaráda.
Socializace v tomto věku pádů a zdvihů je o tahání, pusinkování a prvním objetí…, které může končit i žuchnutím a pláčem. 
I to je třeba trénovat.
20 - 24 měsíců
Je to doba, kdy se děti umí o sebe postarat – jít samy na toaletu, najíst příborem bez pomoci a sklidit ze stolečku, oblékat se a svlékat se, uklidit po sobě hračky… Vnímají řád a pravidla, mohou začít chodit do jeslí či školky.
Chápou a potřebují si vybírat z nabídky, která je pro ně vhodná. Jejich slovní zásoba je dostačující na vyjádření všeho podstatného, co chtějí, potřebují, vidí a chtějí sdílet. Mají své názory, které chtějí prosadit.
Na lekcích je s nimi radost pracovat. Velmi často jsou pozorní, chápou strukturu lekce, ví dopředu, co bude následovat. To vše se naučili a stále častěji s nadšením dělají. Jejich dovednost na hrazdě, s balóny, raketou nebo pálkou může každého cizího překvapovat.
Naučili se pracovat s detaily na flash kartách, s jistotou umí používat ruce i nohy pro různé záměry. Rozliší barvy a mají svou oblíbenou, kterou umí i pojmenovat. Naučili se spolupracovat ve skupině svých kamarádů. Umí počkat až na ně přijde řada a stejně tak se prosadit. S jistotou začnou rozlišovat pravou a levou stranu svého těla.
Jejich rovnováha na pomůckách k tomu určených je velmi dobrá. Rodič už poznal, co je v jeho dítěti za potenciál, a hranice mezi ano a ne je jasnější.
25 - 30 měsíců
Po druhém roce začne dítě velmi vehementně dávat najevo své potřeby. Mnohdy mají rodiče pocit, že se z jejich dítěte stal malý tyran. A ano, nemýlí se 😉 .
Pokud rodič VÍ, že KAŽDÉ dítě v tomto věku začne „zlobit“, tedy hledat své místo na slunci, nemusí být v pozici věčného “policajta”. Dítě je vnitřně puzeno se identifikovat s tím, kdo v něm je. Začne přehnaně reagovat a provokovat všechny a všechno. Sleduje a mapuje, jak na něho reagujeme. Hledá, co mu vyhovuje a nejčastější reakce okolí opakuje. Dělá si takovou síť poznatků, ve kterých má vetkány modely chování, se kterémi se setkává, které mu něco silného přinesly.
V dítěti můžeme vypěstovat i návyk, model chování, který v životě není zrovna potřeba (uplakánek, vztekloun, strašpytlík, agresor apod.). Pokud máme pochopení pro jeho potřeby, vykvete z něho osobnost, jak má být.
Děti ve skupině vám pomohou poznat, jak je důležité ke každému přistupovat jinak. Mají rozdílné potřeby, jiné tempo. Přístup k činnostem se vyhranil. Pokud procházíte celým duhovým cyklem, víte, že nejlepším rádcem jste vy sami. Pozorujete, sdílíte a ve skupince maminek se učíte jedna od druhé. Díky tomu i těžké chvíle, které s druhým rokem často přicházejí, můžete prožít relativně s klidem.
S druhým rokem přicházejí i opravdové dary a odlišnosti, které na dítěti začnou být viditelné. Začne si všímat detailů v barvách, tvarech a vy vidíte, s jakou rychlostí i klidem k činnostem přistupuje. Všechny děti dávají najevo svou spontánnost, radost či upjatost až odtažitost, rozvážnost. Vše je v pořádku a postupně se „obrousí“ a transformuje.
Děti ve skupince spolupracují s lektorkou samostatně, některé maminky mohou jejich aktivitu sledovat z povzdálí. Spolupracují i mezi sebou, a to jak při soustředěných činnostech, tak v tělocvičně. Už si osvojily základy počítání a některá písmena. Umí pracovat i oběma rukama současně.
31 - 36 měsíců
Vedle vás vyrostl „velký“ člověk. Z mimi se stal někdo, kdo se vám snaží do všeho zasahovat a umí vás i o všem přesvědčit. Je v poslední fázi, kdy se vše, co zažívá, transformuje do základních stavebních kamenů jeho osobnosti. Bytosti, která vás do puberty bude okouzlovat a potřebovat, a samozřejmě i nervovat. A v pubertě pak vše, čím jste společně prošli, vzústí ve snesitelné či nesnesitelné spolubytí. 🙂
Pokud jste přijali zodpovědnost, umíte rozhodovat i „proti“ přáním a požadavkům svého dítěte a zároveň mu jste laskavým průvodcem, máte i vy ten svůj stavební kámen dobře položený.
Proč vlastně ještě v tomto semestru být u nás a proč je o něj takový zájem? Skupina 6 přináší velké AHA, jak to vaše dítě bude mít s učitelkou ve školce, jak se bude umět zapojit do činností s ostatními, komunikovat, prosadit se nebo naopak, kde potřebuje podpořit.
Poslední semestr, do kterého děti vstoupí na konci naší Duhové cesty, je o vytváření partnerství mezi námi všemi. O tom, kdy je třeba vzít zodpovědnost na sebe a kdy je třeba nechat své dítě vystavit následkům jeho jednání.
Celý prostor znají a mají své oblíbené činnosti. Teď rozvíjí přesnost, trpělivost, spolupráci. Vnímají rozdíly mezi sebou a ve své partě se učí vykomunikovat vše, co potřebují. Je vidět, s jakou samozřejmostí pracují levou i pravou rukou či nohou. Jak s dovedností opice lezou po horské stěně nebo balancují na hrazdě. Někteří právě teď dávají jednoznačně najevo svou introvertnost, kterou je třeba respektovat.
Během tří let prošli obrovským vývojem. Máme zkušenost, že díky lekcím se daleko lépe adaptují v kolektivu, umí spolupracovat. Ve třech letech, kdy vstoupí do věku svého vědomého bytí, jsou tyto dovednosti jako zázrak.
Je to především vaše trpělivost a touha, která vám pomohla projít s námi celou Duhovou cestu. Patří vám náš dík a obdiv.